O velšských plemenech pony a cob

Historie

Velšský pony je v dnešní době chován ve čtyřech základních sekcích: Sekce A - velšský horský pony (welsh mountain pony), Sekce B - velšský pony (welsh pony), Sekce C - velšský pony v typu koba (welsh pony of cob type) a Sekce D - velšský kob (welsh cob). Pro jejich vysokou oblibu mezi chovateli byl ještě zaveden registr polokrevných velšanů - welsh part-bred, kde jsou zapisováni koně, kteří mají prokazateně min. 12,5% registrované velšské krve. Historicky nejstarší sekcí a vlastně základem pro všechny ostatní je velšský horský pony (tedy sekce A).

Původní domov Velšských horských pony byl v kopcích a údolích Walesu. Podmínky tam byly náročné, tvrdé zimy, chudá vegetace. Polodivoká stáda klisen a jejich hříbat chráněná jednotlivými hřebci se pohybovala v opuštěných krajích, lezla po kopcích, běhala po kamenech a spala ve sporé trávě pod stromy. Tento způsob existence utvářel během staletí velmi tvrdá a odolná zvířata, schopná přežít. Několikrát během historie byli tito koně ohroženi, například edikt panovníka Jindřícha VII, který nařizoval zabít všechny koně nižší než 15 pěstí (protože se nehodili pro armádu), velice snížil stavy. Přežila pouze zvířata ukrytá v nedostupných horách. V minulosti byli velští poníci používáni k mnoha účelům. Pracovali v dolech, soutěžili v lehké zápřeži, pomáhali na farmách a sloužili i jako koně poštovní. Jeden známý chovatel kdysi řekl: „Krev velšského horského ponyho v perfektním typu zlepší jakoukoli jinou rasu, do které bude přikřížena.“

Moderní čistokrevný velšský pony je velmi krásný. Má ušlechtilé rysy, ve kterých je znát vliv arabských koní, aristokratické držení těla a fantastický pohyb. Je neuvěřitelně vytrvalý a houževnatý, s živým temperamentem, ale přitom vyrovnaný, vhodný jako společník pro děti i dospělé.
První zmínky o velšských kobech zaznamenáváme také hluboko v minulosti. Vznikali pravděpodobně křížením původních těžkých anglických koní s velšskými horskými pony. V historii se využívali jako jezdečtí i pracovní koně, z literatury se dozvídáme, že kobové byli vynikající skokani, tahouni, ale i plavci.

Welsh pony (sekce B) byli po mnoho století využíváni hlavně jako pracovní pony při každodenní práci v kopcích. Stále rostoucí poptávka po jezdeckých pony pro děti však vedla k jejich dalšímu zušlechtění. Novým přilitím východní krve byl vytvořen typ vyššího jezdeckého ponyho, vhodného k jezdeckému využití dětí, se zachovánímvelšského typu.

Dnešní welsh pony v typu cob odpovídá typově původním welsh pony, a také byl dříve zapisován jako sekce B. Tito welsh pony v typu cob vznikli většinou jako produkt křížení welsh moutntain pony a welsh cob, výjimečně s přilitím krve araba či A1/1.

z materiálů WPCS přeložila ing.Lenka Dušková